Čertoviny mají všichni rádi. My jsme si letos mohli vyzkoušet, jaké to je i z druhé strany. Náš Mikuláš si velmi dobře procvičil projev, což se mu jistě bude hodit v českém jazyce. Občas také musel zapojit trochu té fantazie a dát informacím, které mu učitelé připravili, omáčku. Andílci se naučili pěkně usmívat a čerti vydávat někdy až nepřirozené zvuky nebo vyhrožovat. Čerti se také cvičili ve výtvarné výchově, vlastně celý den malovali obličeje načerno a načerveno.

 

V nižších třídách jsme museli se strašením opatrně. Když se ale mezi těmi staršími dětmi objevil nějaký drzoun, neváhali jsme. Když jsme s ním skončili, vypadal jako náš kolega, jako kdyby vyšel rovnou z pekla. Občas jsme ho vraceli i v pytli, což dodalo situaci ještě větší grády. Menší hříšníci museli zarecitovat básničku, což bylo leckdy také k smíchu. Občas byste ani nevěřili, co ty dětské hlavinky dokážou vymyslet. Každopádně nás to moc bavilo. Za naše, myslím si, velmi dobré herecké výkony jsme byli odměněni úsměvy, obrázky od dětí nebo sladkostmi od učitelů. Na konci náročného dne nás přepadla únava, což zcela jistě dokazuje, jak náročná je práce s dětmi.

Aneta Rohulánová, 9. A